Pamětníci, a nemusí být zrovna věku pokročilého, si jistě pamatují, že součástí budovy byl dříve i obchod se smíšeným zbožím. Ten byl situován v místech, kde je nyní první část restaurace. Na starosti jej měla Marie Vlachová, manželka Františka Vlacha. Následně vedení převzala opět Marie Vlachová, ovšem snacha zakladatelů a manželka Jana Vlacha. Po její smrti se obchodu ujala Libuše Vlachová (později Kadlecová), která jej vedla až do jeho konce v roku 1999.

    Obchod zbožím smíšeným zásoboval obyvatele Jamného, Hájku a Hajánek běžnými potravinami a dalším zbožím pro denní potřebu jak obyvatel, tak i domácího zvířectva, jak tomu bylo na vesnicích zvykem.

    Vchod, kterým se nyní do hostince vchází, byl původně zamýšlen jako vchod do zmíněného obchodu. Nakonec se ale využíval pouze jako přístup pro zásobování. Zabezpečením tohoto "zásobovacího" vchodu byla od prvopočátku plechová roleta. Stejná roleta chránila i první ze tří velkých oken, jež ústí směrem k silnici a tvoří výrazný prvek domu. Bylo to z prostého důvodu - okna jsou situována na západ a i přes umístění domu "v kotlině" se právě do těchto oken opírají paprsky odpoledního slunce. Roleta tak tvořila klimatizaci i šero zároveň a zboží se tak nekazilo.

    V dobách minulých otevírací doba neexistovala. Kdo přišel, zaťukal na vchodové dveře do domu, bylo mu otevřeno a následně nakoupil, co potřeboval. Zásoby do obchodu se až do padesátých let minulého století nakupovaly v Tišnově ve velkoobchodě "U Sadeckých". Pečivo vozil pekař Stejskal z nedaleké Lomničky.

    Společně s hostincem spadl v roce 1958 pod Jednotu – lidové spotřební družstvo i obchod. Svou funkci si ovšem nadále udržoval až do zmíněného roku 1999, kdy s přibývající mobilitou obyvatel a růstem super- a hypermarketů čím dál častěji pozbýval na své úloze až při přestavbě bylo rozhodnuto o jeho zániku.

    PS: Mimochodem, ta tři dominantní okna, o kterých byla zmínka, jsou stále původní, čili z roku 1902. Nevěříte? Až se k nám vypravíte, všimněte si jich. Pořád drží:)